Pojmy jako ryzí povaha, dát slovo, obchodnická čest a poctivé peníze, se dle mého názoru v posledních letech poněkud vytratily z našeho obchodního slovníku. Slýcháme spíše zisk za každou cenu, hodně na tom vydělat, uplácet je normální a korupce je součást obchodování.  Musí to tak být? A co za tím vězí?

Historické hodnoty

Podnikneme-li exkurzi do povah bojovníků až do dob samurajů, objevíme podivný paradox: všichni, slavní a uznávaní mistři, kteří vedli druhé, patřili k lidem, kteří uznávali hodnoty jako je čest, naprostá upřímnost, loajalita či oddanost tradičním hodnotám včetně morálních zásad. Mnoho z nich vyznávalo bušidó, jakýsi kodex bojovníka, či válečníka. Uvádím to zde proto, že paradoxně i ti zdánlivě nejkrutější členové středověké společnosti, vždy vycházeli z kvalitních postojů v oblasti společenského chování, mravnosti a sebekázně. /V Evropě vzpomeňme třeba rytířské řády. / Což teprve ti ostatní. Když zůstaneme u středověkého Japonska, tak  Mijamoto Musaši ve své slavné „Knize pěti kruhů“ dělí společnost mimo válečníků ještě na kastu rolníků, řemeslníků a obchodníků. S trochou nadsázky můžeme říct, že toto dělení uspěje i dnes. A cosi v té knize musí být, když je dnes uznávaná a následovaná nejen japonskými prominenty a byznysmeny. O co vlastně jde. K čemu se ti slavní světoví byznysmeni a manažeři hlásí? Jde o to, že chápou, že intuice založená na upřímnosti a morálních zásadách vždy přivede člověka zpět k základním principům. A ty fungují. Nekomplikovaně. A přinášejí dlouhodobý zisk nezatížený špatným svědomím. A co víc ve světě obchodu – ale přiznejme si, že i v jiných oblastech – vlastně potřebujeme ke smysluplnému životu?

Jak tedy navrátit čest, poctivost a upřímnost včetně morálních zásad do světa byznysu? Jedině tím, že se budeme snažit uchopit toto řemeslo, řemeslo obchodníka, způsobem, kterým se stavíme i k jiným „řemeslům“. Vždyť kdo by si troufl stoupnout na operační sál a začít operovat banální slepé střevo, aniž by měl poctivě nastudovánu anatomii a natrénováno na pitevně? Kdo by si dovolil stavět most, aniž by měl znalosti statiky a zkušenosti s menšími stavbami? A tak můžeme jmenovat konstruktéry a řemeslníky a vůbec všechny profese. Kdo něco znamená ve svém oboru, vždycky si prošel léty studií a zejména praxe. A pokud má někdo pocit, který zde vyvstal počátkem devadesátých let, že manažerem a obchodníkem může být každý, pak vězte, že to přestalo platit ještě před rokem 2000.

I v současnosti můžeme vidět různě úspěšné obchodníky – a najednou je tady nějak více korupce. Je to snad tlakem, způsobeným předchozím hospodářským zpomalením, kdy měly možnost na povrch vyplout právě praktiky těch nepoctivých, kteří jsou líní a nechtějí trénovat a nechtějí dělat čest kastě poctivých obchodníků? Těch, kteří se chtějí za každou cenu udržet ve hře, ale stojí taková hra za to? Jsou lidé, kteří si stále myslí, že jim ty peníze za to stoji, ale ruku na srdce – stojí to i za tu nervozitu, aroganci, nadutost, domýšlivost a pak ty vředy a nespavost? Což takhle je vyměnit za radost, čestnost, opravdovost, upřímnost a důstojnost? A potěšení z poctivého obchodování? Jak se vám to líbí?